Hned druhý den po porodu jsem se vydal s novopečenými prarodiči do porodnice. Foťák jsem měl po ruce, ale když Lůca vyšla z pokoje a pomalu se k nám blížila s Olim v novorozenecké postýlce, nezvedal jsem ho. Na ten moment nikdy nezapomenu, stejně jako na její hrdý úsměv, když se nám ho chystala představit.
Oli se rozhodl přijít na svět o měsíc dříve a vážil jen něco málo přes dvě a půl kila. Z malého krtečka se zlodějskýma prstíkama je ale už dnes chlapák, co potřebuje zakrývat druhou bradu (aspoň teda podle maminky).
O Lůce už jsem vám psal tady a tu jsou fotky Lukyho a Lůc před porodem. Už dříve jsem si slíbil, že budu Oliho průběžně fotit, abych jim za pár let mohl udělat knihu. Z mých příspěvků už asi víte, že to nebude kniha tváří a milníkových kartiček. Bude jen o nich a já už se na ni strašně těším. Projekty tohoto typu plánuju už delší dobu, rád bych se věnoval víc dokumentování rodin a kde jinde začít, než u té své.
Je to už 5 měsíců a já zjišťuju, že nám roste před očima daleko rychleji, než stíháme dokumentovat... ale rozhodně se teprve máme na co těšit! :)
